Caroline Willson

19. července 2012 v 17:01
Jméno: Caroline Willson
Datum narození: 16. 7. 2039
Původ: Mudlovský

Kolej: Předškoláci
Hůlka: Smrková hůlka s perem zlatonosky, 10 palců

Caroline je pohledná dívka spíše vysoké postavy, měřící něco okolo 150 centimetrů. Přestože se už od dětství věnuje jezdectví, gymnastice a podobným koníčkům, nejsou na její štíhlé postavě zřetelné žádné svaly. Proto většinu lidí překvapí, když zjistí, že se o sebe Caroline dokáže bez větších problémů postarat. Tvář s jemně zaoblenými rysy vlastní spíše nižší čelo s nevýrazným obočím. Pod ním září Carolineiny oči, orámované dlouhými černými řasami, mají tak tmavou hnědou, že vypadají jako černé. I přes tuto zdánlivě chladnou barvu jsou milé, usměvavé a veselé jako letní slunce. Nos mezi nimi je spíš větší, ale ne moc výrazný. Pod ním se rýsují světle růžové rty, většinou roztažené v úsměvu, který odhalí její bílé, téměř stoprocentně rovné zuby, o které se pečlivě stará. Po zádech jí až do poloviny splývají hebké, vlnité vlasy. Mají snad všechny odstíny hnědé, ale převládá teple hnědá vrhající zlaté odlesky. Skoro vždycky je má rozpuštěné, v létě a na jaře si do nich někdy vplete nějakou květinu. Výjimečně si je sepne do culíku a v drdolu ji je možné spatřit snad jen na slavnostech. Nemaluje se, protože to nepovažuje za přirozené a dívky, které na sebe denně patlají tunu make-upu lituje. O prázdninách nebo v jiných volných chvílích se nejčastěji obléká do křiklavě barevných tílek a kraťasů, minisukní nebo úzkých džínů. Na nohou má téměř bez výjimky obuté conversky, někdy černé, jindy barevné. To, že si boty této značky velmi oblíbila dokazuje také to, že doma přechovává značné množství. Není u ní nijak výjimečné, že si vezme jednu botu kupříkladu tyrkysovou s černou tkaničkou a druhou černou s tyrkysovou tkaničkou. Když je v létě teplé počasí, někdy se dokonce přiměje k tomu, že se obleče do šatů. Když se venku ochladí, z tílek pomalu přechází na trička s krátkými rukávy, většinou zdobená veselými a vtipnými obrázky. Přes to si obleče mikinu bez zipu, většinou o pár čísel větší, takže jí sahá kousek nad kolena a rukávy až po špičky prstů. Když začne ráno okna pokreslovat jinovatka a napadne první sníh, můžete očekávat, že příště Caroline uvidíte v elegantním kabátě s umělou kožešinou, rukavicemi bez prstů a vysokých vyteplených botách. Nebyla by to však Caroline, kdyby se na vnitřní straně neskvěl bílý plný kruh s hvězdičkou a nápisy - logo značky Converse. Co se týče šperků, nepotřebuje žádné známé luxusní značky. Vystačí si se spoustou pestrobarevných gumových náramků a drobnými náušnicemi. Je u ní zcela obvyklé, že má na jednom uchu náušnici třeba ve tvaru usměvavého smajlíka a na druhém smutného. Nenosí však jen smajlíkové, ale také třeba ovoce a zvířata. Prostě cokoliv, co není zrovna nejčastější. Na krku nenosí většinou nic.


Přestože někomu může připadat praštěná, je Caroline povahově stabilní a vyrovnaná. Když ji někdo chce naštvat, musí se hodně snažit. Na sto procent se to však podaří každému, kdo nějak urazí její rodinu nebo se bude navážet do jejího původu. I starší lidé, kteří by ji jinak okamžitě odsoudili jako bláznivou puberťačku, v ní vidí hodné a přátelské děvče, které rádo pomůže. Skoro pořád se usmívá a to i když je smutná, to se vždycky snaží skrývat, ale málokdy se jí to podaří. Přestože učení považuje za téměř nesnesitelnou nudu, je až překvapivě inteligentní a přistupuje k němu nevídaně zodpovědně. Hodiny strávené nad učebnicemi se samozřejmě zračí v jejích výborných výsledcích. Nikoho však ani nenapadlo říkat jí "šprtka". Spolužáci v ní totiž už od první třídy a někteří dokonce od školky viděli přátelskou a pohodovou holku, která by nejradši nechala zbourat všechny školy na světě. Její největší slabosti jsou tvrdohlavost a hlavně stydlivost. Když je v malé společnosti působí společensky a zábavně, před velkým množstvím lidí však má problém dostat ze sebe pár slov. Také má obrovský strach z hmyzu a vody, přesněji řečeno z řek. I přes tyto zjevné nedostatky má odvahy na rozdávání.

Caroline se narodila dvěma mladým lidem, přímo v centru Londýna. Její matka pochází z hlavního města Francie, z Paříže a jmenuje se Isabeau. Pracuje jako zástupkyně ředitele jedné firmy specializující se na notebooky a počítače. Otec George, původem z Anglie, je zaměstnán jako učitel na prestižní univerzitě. Vždycky žili v hezky zařízeném velkém bytě se dvěma balkóny. Rodiče však museli být od rána do pozdního večera v práci a i domů si nesli nějaké dokumenty, které bylo třeba pročíst a podobné věci. Právě z toho důvodu se o Caroline musela starat babička z otcovy strany. Na nějakou dobu se k nim musela dokonce nastěhovat. Vychovávala Caroline už od raného dětství, proto si k ní vytvořila z celé rodiny nejlepší vztah. Caroline už se už od čtyř let učila tancovat a dvakrát týdně chodila na gymnastiku. Ze začátku se učila hlavně ty klasické tance jako je balet, ale v pěti letech přibrala street dance a hip hop. Když začala chodit do školy, rodiče si na ni konečně začali nacházet více času. Ve škole si bez problémů našla kamarády, koneckonců byla přátelská a milá a i ona samotná se domnívala, že je naprosto normální. Děly se okolo ní sice dost divné věci, hlavně když ji někdo naštval, ale nikoho by ani nenapadlo ji z toho podezřívat. Své první kouzlo předvedla, když jí bylo šest let, aniž by tušila, že to bylo kouzlo a ne náhoda. Byli s rodinou na výletě a zatímco rodiče poklidně rozkládali na deku obsah piknikového košíčku, malá Caroline šla k řece. Na dně ji zaujal nějaký třpytivý kamínek a když se naklonila, aby ho vylovila, uklouzla a spadla do vody hluboké asi dva nebo tři metry. Samozřejmě ještě neuměla plavat a začala se topit. Pamatuje si jen to, že si strašně přála, aby se objevil nějaký příhodně postavený kámen. Nenadále byly kameny všude, kam šlápla. Považovala to spíš za obrovské štěstí, hlavně byla ráda, že to přežila. Od té doby se zase nic moc nedělo, jen pár drobností, když ji něco naštvalo nebo měla strach. Dál se učila na mudlovské škole, po páté třídě složila přijímací zkoušky na gymnázium, kam měla po prázdninách nastoupit. Proto ji i její rodiče velmi zaskočilo, když v den jejích jedenáctých narozenin zazvonil domovní zvonek a přede dveřmi stála podivná osoba. V tom, že jde jen o nějaký nepovedený žertík je jen utvrzovalo to, že jim ten člověk začal vykládat něco o kouzelnickém světě, nějaké Škole čar a kouzel v Bradavicích a hlavně o tom, že tam Caroline patří. Ze začátku tomu kouzelníkovi nic nevěřili, ale když přeměnil šálek na čaj na myš, jejich mínění se zázračně zvýšilo. Sice je trochu zklamalo, že Caroline nepůjde na prestižní gymnázium, které by jí zajistilo dobrou budoucnost v "normálním" světě, ale když viděli s jakým nadšením popisuje situace, kdy kouzlila a poslouchá, co všechno se na škole děje, souhlasili s jejím přijetím. Caroline si začala shánět vybavení, které bude na nové škole potřebovat a od té doby jen četla knihy, v nichž se může dozvědět aspoň něco o magickém světě, jehož součástí vlastně je...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama